Další názory občanů

 

Vážená paní poslankyně, 

Jsem advokátka zabývající se více než 20 let rodinným právem v celé jeho šíři. Mám tedy mnohaletou zkušenost a praxi se zraněními dětí při rozvodech, při jejich zneužívání, svěřování do péče atd. Bolest v dětských očích je pro mne i jako matku dnes dospělých studujících dcer něčím, na co nemohu zapomenout a každý den přemýšlím co mohu pro takové zraněné děti udělat. Také však znám i radost dětí, které byly rodičům odebrány a jejich šťastné dospívání, pokud je adoptoval nebo převzal do pěstounské péče hodný manželský pár, který jim dal zakusit bezpodmínečnou lásku. 

Nemohu zůstat lhostejná k záměru zákona, kterým by měla být povolena adopce dětí páry stejného pohlaví. Níže v mailu přeposílám dopis, který bych asi nenaformulovala lépe a k němuž se připojuji.

Nesouhlasím s registrovaným partnerstvím, ale to není právě teď na pořadu dne. Je vědeckými studiemi prokázáno, že homosexualita není vrozená ani to není nemoc, s níž se nedá bojovat. Bez pochyby je to však stav, který je v rozporu s přirozeným řádem věcí. Jen chci doplnit nad rámec níže sděleného, že aby se z dítěte stal plnohodnotný dobrý člověk, který jednou bude prospěšný této společnosti, potřebuje otce jako muže i matku jako ženu v pravém slova smyslu. Jistě Vás nemusím poučovat, že mentalita muže i ženy je jiná, jejich způsob vyjadřování, myšlení i jednání. Pokud právě v dnešní dost chaotické době připustíme, aby děti přestaly rozlišovat pojem otec a matka a stal se z nich jen jednotný pojem rodič a zbavíme je přirozené cesty správného emotivního dospívání, jehož součástí je působení matky jako ženy a otce jako muže, myslím že za cca 15-20 let , pokud ne dříve, uvidíme velmi špatné ovoce a plody toho, co se stane s naší společností, pokud vůbec taková společnost má šanci na přežití.

Jsem velmi zaměstnaná žena, s moderními názory a smyslem pro vše nové a dobré, ale současně se domnívám, že podívat se do historie a připustit, že určité tradiční hodnoty našich předků byly dobré a možná mnohem více pokrokové než ty naše zdánlivě moderní a demokratické. Proto ze všech sil podporuji tradiční hodnoty rodiny, roli matky i otce a prosím o šťastný život všech dětí.

Chcete i Vy, šťastnou budoucí generaci našich dětí ?? Pak Vám jistě nemusím napovídat, že přijetí zákona o adopci dětí homosexuálními páry jim toto štěstí nepřinese a že takový zákon je velmi špatný a zlý. Nestaňte se prosím nástrojem zla. Byla Vám svěřena velká odpovědnost, doufám, že vnímáte Váš poslanecký mandát jako službu veřejnosti a každý služebník neslouží sobě, ale veřejnosti. Je ovšem třeba, aby veřejnost byla osvícená a Vy k tomu můžete přispět. Prosazení a rozlišení pravdy a spravedlnosti je v dnešní době velmi těžké. Ale osvobozuje. Svoboda je veliký dar.

Přeji Vám proto odvahu bojovat za pravdu a spravedlnost. Odpusťte prosím, pokud některá má slova jsou tvrdá nebo jsou Vaše postoje totožné s mými a já Vás zbytečně obtěžuji.

 

S přáním všeho dobrého a statečnosti v rozlišování dobrého a zlého.

S pozdravem

JUDr. Nadja Clare Hrušovská, advokátka v Plzni

_____________________________________________________________________________________

 

Vážená paní poslankyně,

reagujeme na Vaši výzvu k vyjádření k adopci dětí homosexuálními páry, která se k nám dostala. Především Vám děkujeme za Vaši  angažovanost a odvahu. Jste v nelehké situaci, vážíme si toho, že plujete proti proudu a jakožto nepolitici si upřímně ani mnohé lobbystické tlaky neumíme představit.

K vlastnímu tématu (koncentrujeme se pouze na problematiku osvojení dětí partnery homosexuálních rodičů, i když jsme si vědomi, že problematika je komplexnější, šlo by se dotknout i tématu asistovaných reprodukcí, strategií LGBT hnutí atd.):

Domníváme se, že dítě má především právo na to, aby bylo vychováváno svými milujícími rodiči. Bohužel v dnešním světě je fungující rodina s matkou a otcem čím dál méně častějším jevem, ovšem to neznamená, že tento ideál musí být za každou cenu nahrazen náhražkami.
Pokud se odvoláme na psychologické i sociologické výzkumy (které samozřejmě kopírují zdravý selský rozum), tak děti ze zdravých fungujících rodin heterosexuálních manželů mají nejméně sklonů k tzv. asociálnímu chování (závislosti, prekriminální a případně i kriminální chování). Tyto děti si jsou většinou jistější ve svých rolích, sebevědomější ve své hodnotě a zároveň mají větší pravděpodobnost úspěchu v navazování stálých partnerských vztahů.
Domníváme se, že pro život dítěte je velmi důležitý vzor muže i ženy. Muž a žena mají stejnou lidskou hodnotu, nejsou však stejní - již ve své fyzické konstituci je rozdíl zřejmý. Rozdílnost obou pohlaví je rozpoznatelná již v každé buňce lidského těla - dle DNA analýzy poznáte, zda se jedná např. o vlas ženy či muže. Každá buňka má toto zakódováno.

"Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." John Stuart Mill

Domníváme se, že je nutné se zastat práv dětí. Nikdo to za děti neudělá… Prosím, představte si, jak byste se cítili, kdyby Vám Vaše maminka přišla domů s nějakou "tetou" a řekla "to je tvoje druhá maminka za tvýho tátu", a nebo vlastní otec by si přivedl svého přítele a řekl dítěti "to je tvůj druhý tatínek, nebo vlastně náhrada za tvou maminku". Dítě musí prožívat ohromné turbulence ve svých emocích, nejistotu, zmatek. Přičemž pro zdravý psychický i emocionální rozvoj dítěte je právě pocit jistoty a bezpečí zásadní..

"Dítě má vyrůstat v prostředí citově vřelém (přijímajícím) a stálém . I ve vlastní (biologické) rodině musí být dítě svými lidmi‘ citově přijato, aby se mohlo psychicky dobře vyvíjet. ,Přijetí dítěte‘ je základnou pro budování jeho životní jistoty – naopak nestálost prostředí jeho životní jistotu podlamuje. Dospělí mají tytéž základní psychické potřeby jako děti. Tyto potřeby dospělých jsou z velké části naplňovány právě soužitím s dětmi. Zájem dítěte se následkem toho shoduje se zájmem dospělých, kteří je za své psychicky přijímají. Není-li zájem dítěte z nějakého důvodu ve shodě se zájmem dospělých, má zájem dítěte přednost při jakémkoliv rozhodování o současných či budoucích podmínkách jeho života.“

Zdeněk Matějček (přední český dětský psycholog), 2002

zdroj: www.nahradnirodina.cz/cesta_ditete_do_nahradni_rodinne_pece

 

Se srdečným pozdravem

Mgr. Eva Záluská a Ing. Tomáš Záluský - rodiče 4 dětí

______________________________________________________________________________________

 

Dobrý den, reaguji na email, který mi přišel včera večer, že se p. Nytrová zajímá o názor veřejnosti na otázku adopce dětí homosexuálními páry.

Osobně vidím tuto snahu jako důsledek našeho postupujícího odklonu od přirozeného řádu a zákonitostí lidského života. Nejprve jsme začali tolerovat rozvod a odůvodňujeme to neslučitelností povah, pak jsme začali schvalovat nevěru jako občerstvení stereotypního vztahu, následně jsme začali být tolerantní k vztahu osob stejného pohlaví v zájmu svobody. To, že chtějí mít statut rodiny a vychovávat děti, je logický důsledek. Jak asi tento trend bude pokračovat a kam až budeme ve jménu svobody a tolerance ochotni zajít? Byly doby a místa, kde se lidé pářili se zvířaty, a děje se to občas i dnes (tak tomu bylo také u výše uvedených - nejprve výjimka, později norma, nad čím se lidé dřív děsili, to se stalo obvyklým). 

Založit rodinu, mít děti a tedy pokračovatele je zasazeno v naší přirozenosti a tak to toužíme naplnit, ale u zrodu života stojí vždy jen muž a žena! Domnívám se, že naším zájmem by mělo být udělat vše pro to, aby vztah muže a ženy v manželství mohl být dobrý a trvalý, aby z jejich milujícího vztahu se mohly narodit děti, které se budou učit a přirozeně přejímat roli otce a matky a budou připravené na svůj vlastní život v manželství a rodině. 

To, že nedokážeme manželství udržet a z poloviny se rozpadá, není chyba této instituce, ale nás samotných - nerozumíme, oč ve vztahu jde, že je to o odevzdání se druhému, hledání společných řešení atd., ale my toužíme, aby nám bylo dobře a byly uspokojené naše potřeby. Žádný vztah, ani přátelský nemůže stát na principu sobectví. Domnívám se, že stejně jako chodíme do autoškoly, abychom mohli řídit auto a minimalizovat riziko autonehody, potřebujeme se učit, jak žít v trvalém vztahu manželství, aby bylo dobré a šťastné, ještě než ho uzavřeme a také v průběhu pracovat na jeho kvalitě, protože samo o sobě dobré nebude. Náš stav vztahového handicapu nás vede do různých jiných forem lidských vztahů, které nejsou životaschopné a na nichž nemůže společnost stavět, má-li trvat. 

Závěr - zásadně nesouhlasím, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti.


Mgr. Michaela Kadlecová

________________________________________________________________________________________

 

Vážená paní poslankyně,

nemohu nereagovat na níže uvedenou výzvu. Fakt, že naši poslanci projednávají zákon, který by umožňoval adopci dětí pro homosexuály, je pro mě naprosto nepřijatelný. Znám ve svém okolí několik lidí, kteří se hlásí k homosexuální orientaci. Jsou to slušní lidé, ale představa, že by měli vychovávat adoptované děti, je mi naprosto cizí. Jsou zde určité vzorce dvou lidí, kterým jejich dítě říká “MAMINKO a TATÍNKU”, podle kterých se orientuje i ve společnosti jiných, třeba i cizích lidí a dětí. Tyto svoje vzory si potom dítě odnáší na celý život. Je možné, aby dítě dnešních dnů říkalo svým rodičům “PARTNERE 1 a PARTNERE 2”?

Mé svědomí se řídí podle křesťanských tradic, podle těch tradic, které přinesli veškerou kulturu a vzdělanost do dnešní Evropy. Té Evropy, která má ve znaku své zástavy dvanáct hvězd, které září kolem hlavy Panny Marie. Vzorem křesťanské společnosti jsou Bohočlověk Ježíš se svými rodiči svatým Josefem a svatou Pannou Marií. Každý národ naší Evropy má právo na své národní zákony, které reprezentují mínění většiny!

Apeluji na svědomí každého z poslanců, na kterou z misek vah položí svůj hlas pro nebo proti schválení zákonu “adopce dětí pro homosexuály”.

 

Děkuji Vám, že jsem mohl projevit svůj názor

Bc. Jan Klečka

________________________________________________________________________________________

 

Vážená paní poslankyně,

dostala se ke mně Vaše prosba o vyjádření názoru na možnost adopce dětí homosexuálními páry. Můj postoj je negativní. Jsem přesvědčená, že ke zdravému psychosociálnímu vývoji dítěte je nesmírně důležité prostředí, ve kterém vyrůstá. Za to považuji stabilní rodinu, kterou tvoří matka a otec, tedy muž a žena, kteří jsou rozdílní, stvořeni tak, aby se navzájem doplňovali. Dítě pořebuje oba. Právě proto, že mu každý z rodičů dává to, co je jeho pohlaví vlastní. Potřebuje vidět oba vzory. Myslím si, že mezi homosexuálními páry není možná opravdová láska schopná oběti, alespoň výsledky výzkumů , které jsem četla, to potvrzují. Homosexuálové jsou často narcistní, jde jim o uspokojení potřeb, nikoli darování se druhému. O tom vypovídá i jejich mnohem větší promiskuita. Tvrzení, že je přece lepší, aby děti vyrůstali raději v homosexuálním partnerském vztahu než v dětském domově, považuji za demagogické. Je spousta heterosexuálních párů, které touží po adopci dítěte.

Modlím se už delší dobu, aby zvítězil zdravý rozum a tento zákon nebyl přijatý. V jeho přijetí vidím dalekosáhlé negativní důsledky pro společnost. My - lidé v bohaté části světa nepotřebujeme žádné katasrofy, abychom zmizeli z povrchu Země. My se zničíme sami. Právě takovouto cestou.

 

pozdravem a přáním odvahy

Bc. Renata Kalousová

________________________________________________________________________________________________________

 

Vážená paní poslankyně...

Děkuji  Vám že se obracíte na lidi mimo sněmovnu s tak závažnou věcí jako je svěření dětí do péče párů stejného pohlaví.Nedoporučuji Vám dělat průzkum kolik lidí s tím souhlasí.V roce 1950 mnoho lidí zvedlo ruku, když hlasovali, zda má být oběšena Milada Horáková a my dnes víme, jak hluboce se mýlili.

Vaši předchůdci hlasovali ve sněmovně o možnosti umožnit ženě rozhodnout zda dítě,které nosí v sobě nechá žít nebo ne.Zeptejte se žen,kterým je 60 a více,jak se na ten čin dívají dnes,co prožívaly po potratu ,který byl přece povolený a řádně odhlasovaný.

Každé zlo,které člověk připustí,toleruje a nebo si ospravedlňuje tím,že se schovává za názor většiny,hluboce zasáhne člověka samotného a poznamená celospolečenské klima i celosvětové dění.

NIKDO NEMÁME PRÁVO EXPERIMENTOVAT SE ŽIVOTY DĚTÍ ,které Vám řeknou co se v nich děje, když jim někdo bere tátu nebo mámu...takové dítě nechce žít...Ptejte se pediatrů a rozvedených jak to poznamenalo děti.

Vážená paní poslankyně nepočítejte hlasy těch, kdo jsou pro nebo proti,každá taková anketa nehledá pravdu, ale potvrzení toho jak to vidím já,jak to cítím já a ne kde je pravda.

Nezavírejte oči před pravdou, že vysoké procento z komunity párů stejného pohlaví často mění partnera,bere drogy a tato skupina má nejvyšší procento pedofilie.Nezavírejte oči před pravdou, že na začátku byl požadavek této komunity MY CHCEME JEN REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ,DÁL NIKDY NECHCEME JÍT...

Byl to tedy jen účelový krok a taktika této skupiny na jejímž konci má být totalita privilegované komunity,která bude prosazovat své zákony?

Člověk se moc nemění...Vy jste možná totalitu nezažila a proto Vám chybí ten šestý smysl cítit totalitního ducha,cítit lež,která se obléká do citů a chce klamat dobrého člověka,který soucítí se skupinou lidí,kteří mají svá omezení a kterým chci pomoci.Ale Vaší povinností je ZJISTIT, ZDA TO NA MNE NEHRAJÍ,ZDA NEJSEM OKLAMANÝ DOBRÁK,KTERÉHO ZNEUŽILO CELOSVĚTOVÉ LOBBY KOMUNITY,KTERÁ CHCE MOC NAD VĚTŠINOU?

Jestli se dožijeme roku 2030 jak se budete na svůj krok dívat...unesete tu odpovědnost...nezlomí Vás to?Nezlomí Vás to teď,když máte v rukou štěstí nebo neštěstí dětí, na které čekají skutečné náruče otců a matek.JESTLI SE DOŽIJETE TOTALITY ve které každý privilegovaný pár stejného pohlaví BUDE MOCI UKÁZAT NA DÍTĚ,KTERÉ SE MU LÍBÍ A VYRVAT HO Z NÁRUČE JEHO RODIČŮ,pak Vám nezávidím...z povinnosti hledat pravdu Vás nikdo neosvobodí.Věřím v dobro ve Vašem srdci,ve Vaši poctivou snahu pomoci lidem v jejich údělu,ale na začátku si položte otázku zda ve Vaší anketě nemá stát v záhlaví dotaz POTŘEBUJÍ NAŠE  DĚTI, ABY SE O NĚ STARALY PÁRY STEJNÉHO POHLAVÍ?

NEOHROZÍ TO JEJICH ŽIVOT NATOLIK,ŽE SE O NĚ BUDEME MUSET STARAT I V DOSPĚLOSTI?

MÁME PRÁVO TAKTO EXPERIMENTOVAT SE ŽIVOTY DĚTÍ?

MÁME MÁLO NEPLODNÝCH OTCŮ A MATEK,KTEŘÍ ČEKAJÍ NA OSVOJENÍ ČI ADOPCI?

Věřím že se rozhodnete správně, až příjde čas,kdy budete muset  hlasovat.

 

fra. Gabriel / Ing. Mgr. Miroslav Kubík, Svitavská 5, Moravská Třebová

______________________________________________________________________________________

 

K tématu „adopce dětí homosexuály“.

Dva tatínci nemohou nahradit maminku. Tak ani dvě maminky nemohou dát dítěti to, co předá jedině otec. A jen ve spojení OTEC + MATKA mohou vyrůstat děti, které ponesou ten nádherný odkaz rodiny dál - do dalších generací.  Nebuďme apatičtí a lhostejní. Zastaňme se práva dětí na oba rodiče. 

 

Světlana Němčáková